23. Vyhledávání společnosti 3/3

17. září 2012 v 13:29 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

Zavolal jsem Eddiemu a nechal mu zprávu, vysvětlil jsem mu, že jsem s Lukem a poprosil, ať mi zavolá. Teď už jsem jen doufal, že mu zpráva dojde. Zatímco jsme jeli k Brianovi, pokukoval jsem po Lukovi a chtěl jsem mu říct o Aaronovi. Ne že bych chtěl radu, ale potřeboval jsem o tom mluvit. Byl jsem naštvaný a díky tomu, že jsem ho viděl, jsem na něj zase začal myslet. Nechtěl jsem na něj myslet. Aspoň že Rick mi odváděl myšlenky. Ten kluk neměl zábrany. Jel prakticky po každé holce, kolem které jsme projeli, funěl na okýnko, a buď psal, nebo kreslil sprosté obrázky; dvakrát zakřičel "hezká prdelka", jednou "hezký kozy" a vystrčil zadek na postarší ženu. Začínalo mi docházet, že Ricka moc nemusím. Ale Lukovi se na něm očividně něco líbilo, protože se pořád smál.
Když jsme dojeli k Brianovi, zjistili jsme, že jeho rodiče nejsou doma a že je s Cathy a Meg a třemi dalšími děvčaty, které jsem už určitě párkrát viděl, ale nepamatoval jsem si jejich jména. Rick chtěl okamžitě vědět, jak Brian vždycky ulovil tolik holek. Cathy mu jednu vlepila a oznámila mu, že Brian má jen jednu holku. Rick se omlouval a my šli za Brianem po krátké chodbě do velkého obýváku. Já šel za Lukem a všiml si, jak má hezký zadek v těch džínech a moc jsem nevěnoval pozornost ničemu dalšímu, což by vysvětlovalo, proč jsem narazil do někoho menšího a rychle jsem se ho snažil chytit.
"Promiň," řekl jsem rychle a zrazil jsem se. Zůstal jsem zírat. Překvapilo mě, když mi došlo, že proti mně stojí Angela Connerová. "Čau…"


"Ahoj, Rory," řekla a usmála se. Pustil jsem ji, ona se otočila a poklepala Lukovi na rameno, aby ho pozdravila, než jsem se ji stihl zeptat, proč není se Sethem Fisherem. Na chvíli mě to zklamalo - přemýšlel jsem, jestli si Angelu nevymyslel, jen aby se mi vyhnul. To mě štvalo, hlavně proto, že něco takového bych mu klidně udělal já. Ale za chvilku se Seth Fisher objevil za rohem a vypadal unuděný k smrti. Když jsem se proti němu postavil, ta myšlenka úplně zmizela.
Seth vypadal stejně překvapeně jako já, a zatímco všichni ostatní se přesouvali do obýváku, já tam zůstal stát s ním a nedokázal jsem mluvit. To jsem nečekal. A znovu mě překvapilo, když se najednou usmál, jako by byl rád, že mě vidí. Očividně se oklepal jako první.
"Co tu děláš?" zeptal se.
"Vyhýbám se Aaronovi. Co tu děláš ty?" To mi znělo jako rozumná otázka. Nezdálo se mi, že by tu měl Seth rád kohokoliv jiného než Angelu. Ale Angela byla přesně ten člověk, na kterého ukázal, jako by to vysvětlovalo všechno. A asi vysvětlovalo. Byl tam, protože tam jela ona, prostě a jednoduše.
"Vyhýbáš se Aaronovi?" zeptal se tiše.
"Narazil jsem na něj, když jsem jel od tebe," vysvětloval jsem a ulevilo se mi, že mám komu to povědět. "A řekl jsem mu, ať jde do háje." Jo, hned mi bylo líp. Ale Seth vypadal, jako by měl starosti.
"Říkal ti, co tam dělá?"
"Neptal jsem se," odpověděl. Ta otázka mi přišla divná. Seth se na to už ale dál neptal.
"Takže tu chvíli budeš?" zeptal se.
"Asi. Jsem tu s Lukem?"
Jakmile jsem to řekl, procpala se mezi nás Angela a podívala se na Setha.
"Tak můžeme jít?" zeptala se a k mému překvapení se Seth podíval rozpačitě na mě, skoro jako by se snažil přijít na to, jestli chci, aby odešel. Úplně upřímně - to jsem nechtěl. Ale snažil jsem se vypadat lhostejně.
"Vlastně," řekl nakonec," tu můžu ještě chvíli zůstat."
"Myslela jsem, že máš jít do práce dřív," odvětila Angela a vypadala zmateně.
"Vykroutil jsem se z toho," odpověděl Seth. "Ale stejně tam pak musím."
"Ah, dobře," řekl s úsměvem. "Takže ti nevadí, když tu ještě chvíli zůstaneme?"
"V pohodě," řekl Seth a znovu se po mně podíval, když ho angela vzala za ruku a vedla ho do obýváku. Zvědavě jsem se za nimi díval. Na jednu stranu jsem to perfektně chápal a na druhou vůbec. Seth očividně lhal, že musí do práce dřív, aby tu nemusel zůstat moc dlouho. Taky mi došlo, že kvůli mně změnil názor. Jediné, co jsem nechápal, bylo proč.
Šel jsem taky do obýváku a zarazil jsem se, když jsem si všiml Lukova pohledu. Zvědavě se na mě díval. Očividně viděl moje setkání se Sethem. Přemýšlel jsem, co si o tom myslel. Podíval jsem se na druhou stranu místnosti, kde Angela odtáhl Setha za Meg a dalšíma dvěma holkama, které jsem neznal, ale jednu se Rick snažil sbalit. Seth se ohlédl přes rameno a pousmál se na mě. Šel jsem si sednout k Lukovi, který se dal do řeči s Brianem a Cathy. Ale jakmile jsem se posadil, otočil se na mě.
"Tys viděl Aarona, jo?"
Asi mě i slyšel.
***
Když jsme příští hodinu a půl trávili u Briana v obýváku, všiml jsem si dvou věcí. Zaprvé, Seth začínal vypadat méně znuděně, než když jsme přijeli. A všichni se k němu začali chovat vřeleji. Přemýšlel jsem, jestli se pořád cítí kolem Luka a jeho přátel nepříjemně. Jestli jo, nepoznali byste to, protože se s Lukem bavil stejně snadno jako u Angely. Ale tentokrát jsem byl součástí i já. Luke měl očividně pravdu. Seth byl docela stydlivý - svým způsobem. Byl tichý a raději se držel mimo hovor, pokud nebyl přímo jeho součástí; a když ho Luke zapojil, Seth se dal do řeči. Akorát začal odpovídat na Lukovy otázky nebo povídat svůj názor na něco, co Luke řekl, ale nakonec se jeho pozornost stočila ke mně a párkrát jsme se začali bavit jen spolu, zatímco ostatní si povídali kolem. To asi dávalo smysl; já i Seth jsme byli v téhle partě noví. Upřímně, kdyby tam nebyl Luke, raději bych si povídal se Sethem než s kýmkoliv jiným. Ale to mohlo být kvůli druhé věci, které jsem si všiml.
Na Rickově oslavě už jsem byl vyoutovaný. Napadlo mě, že na to ostatní přijdou. Jen jsem doufal, že to budou ignorovat. Byl to Brian, kdo se mě z ničeho nic zeptal, jak dlouho se mi už líbí kluci. Skoro jsem se zadusil vlastním jazykem a netušil jsem, jak odpovědět. Ne že bych se bál, že to o mně budou vědět zrovna tihle lidé. Spíš jsem nebyl na podobné situace moc zvyklý, a když se pozornost stočila k mojí orientaci, necítil jsem se dobře. Luke mě z té otázky zachránil. Zavtipkoval, že jsem na kluky od chvíle, co jsem poznal Briana. Luke přísahal, že to byla láska na první pohled. Brianovi to vtipné nepřišlo, ale všem ostatním ano a to mě uklidnilo. Později mi Cathy upřímně oznámila, že jsem idiot, když jsem se zapletl s Aaronem. Luke jí řekl, ať to nechá být, a mě to skoro naštvalo, kdybych neslyšel, jak se Seth na druhé straně místnosti uchechtl. Když jsem se na něj zadíval, mrknul na mě. Ukázal jsem mu prostředníček, ale usmíval jsem se. Tak trochu. Tak jsem byl vyoutovaný a nevěděl, jak na to reagovat. Zvláštní, asi víc mi vadilo, že všichni vědí o mně a o Aaronovi než to, že vědí, že jsem gay. Ale aspoň už po mně Meg nejela. Luke přísahal, že to díky jeho oznámení, že mám problémy s hemeroidy, tak bych mu měl být vlastně vděčný.
Po druhé hodině jsme se přesunuli na zahradu hrát šipky. Sethovi ta hra docela šla a nakonec to skončilo soubojem mezi ním a Brianem. Bylo docela zábavné to sledovat, a proto jsem si vybral klidné místečko na lavičce na Brianově zahradě. Do pěti minut si vedle mě sedl Luke a podával mi lahev s vodou.
"Jinou jsem nenašel," řekl. "Brian tu má jen samou kolu."
"Díky," řekl jsem, napil se a podal ji zpátky Lukovi.
"Co máte teda s Eddiem v plánu?"
"Lekci v řízení."
"Dám si pozor, abych se nemotal na sinicích," odvětil Luke s úsměvem, ale pak zvážněl. "Řekneš mu, žes viděl Aarona?"
Povzdychl jsem si a zamračil jsem se. Nad tím jsem nepřemýšlel.
"Nejsem si jistý," přiznal jsem. "Teda, přece se nic velkýho nestalo. Myslíš, že bych měl?"
"Ne, pokud bude jeden z vás sedět za volantem," poznamenal Luke se smíchem. "Já nevím, Rory. Myslím, že jsi udělal správnou věc. Zmiňovat se o tom, to by jen Eddieho naštvalo; ale, nevím, mohl by sis s ním promluvit, jestli se ti chce. To je na tobě."
"Jo," odpověděl jsem a přemýšlel, jestli se o tom Eddiemu zmínit nebo ne. Upřímně, ani by mě to nenapadlo, kdyby to Luke nenadhodil. Rozhodl jsem se to zatím neřešit. Aspoň dokud nebudu s Eddiem. Pak se můžu rozhodnout, jestli mu to chci říct nebo ne. "Co děláš večer, Luku?"
"Asi se tu zdržím. Pak se uvidím s Davem. Ještě nevím, co budeme dělat."
"Kde je Dave?" zeptal jsem se. Najednou mi došlo, že tu celý den nebyl.
"V práci."
"aha," odvětil jsem a sledoval jsem Lukův pohled. Angela zase visela Sethovi na ruce. "Ehm… Seth se tak trochu zmínil, že Angela možná ví, že se Daveovi líbí; teda, kdybys to chtěl náhodou poslat dál nebo tak."
Luke se na mě podíval a já čekal, že se na ni začne vyptávat. Nezačal.
"Takže teď jste se Sethem kamarádi nebo co?"
"Huh? Já nevím," řekl jsem upřímně. "Teda, jak jsi říkal, není takový debil, víš?"
"Je, je celkem v klidu," odpověděl Luke. "Jen mě nenapadlo, že ho někdy budeš mít rád."
"Já neřekl, že ho mám rád," prohlásil jsem, jako by mě to uráželo. Luke se zasmál.
"Hej, jestli s ním chodíš ven, tak se tvoje společnost značně vylepšila."
"Já s ním nechodím ven," bránil jsem se. "Teda, dneska jsem u něj byl zase, ale to jen proto, že mě Eddie ráno nevzbudil, abych s ním šel do práce a já se nudil. Seth bydlí blízko. Nevěděl jsem, že se z práce vrátíš dřív."
"Fajn," řekl Luke, protočil oči v sloup a pak se na mě zamyšleně podíval. "Měl bys ho někdy pozvat k nám."
"Proč?"
"Protože já bych mohl pozvat Davea," vysvětloval. "Třeba když uvidí, že Seth není tak špatný, promluví si s ním o Angele."
"Aha, no, proč si Dave nepromluví s Angelou?"
"Protože se u ní promění v blábolící monstrum," řekl Luke jednoduše. "Nejdřív musí zjistit, že ona je taky jen člověk, myslím."
"Aha."
"Stejně mě to napadlo, když jsme spolu mluvili předtím."
"Fakt?"
"No, jo. Jen jsem nevěděl, jestli by ti to nevadilo. Teda, chtěl jsem se mu omluvit za to, že jsem ho obvinil, že tam byl tehdy s tím Aaronem. Víš co, říct mu, že je to dobrý?"
"Aha…" řekl jsem. To mi přišlo pochopitelné. Asi. "A omluvíš se mu i za to, cos dělal u Angely? Protože on tak trochu ví, co to mělo znamenat."
Luke vypadal nevěřícně.
"Tys mu to řekl?" zeptal se.
"Ne," rozesmál jsem se. "On už to věděl."
"Aha." Luke se chvíli díval jeho směrem a pak pokrčil rameny. "Jo, jasně. Proč ne? Omluvím se mu za to taky - i když to byly moje nejlepší triky a on by měl v podstatě děkovat mně."
Přemýšlel jsem, jestli mu zmínit, že Seth taky povídal, že zadek, kterým mu Luke mával před obličejem, by byl lepší, kdyby byl bez kalhot, ale bál jsem se, že by to Luke bral jako výzvu, tak jsem to zamítl.
"Jo, asi jo," kývl jsem a Luke se na mě usmál.
"Tak pozveš ho ně…" začal se Luke ptát, ale zarazil se, když se Seth vydal k nám a naše pozornost se upřela na něj. Přitiskl jsem se blíž Lukovi, když si Seth přidřepl a začal si zavazovat tkaničku. Díval se na mě koutkem oka.
"Už půjdu," řekl, jako by mě to mohlo zajímat. Odpověděl mu Luke.
"Kam jdeš?"
"Musím do práce," odpověděl Seth a znovu se na mě podíval, zatímco si dovázal botu a posadil se. "Omlouvám se za to odpoledne. Škoda, že jsem nevěděl, že sem oba přijedete. Mohl jsi jet s námi."
"Jo, asi jo," kývl jsem. Tak bych se aspoň mohl vyhnout Aaronovi.
"No," řekl Seth. "Ehm, do práce půjdu zase zítra večer. Teda, víš, kdyby ses zase nudil, tak si nemysli, že nemůžeš…"
"Tak jo, možná," odpověděl jsem rychle, to pozvání mi došlo. Vlastně mě trochu překvapilo.
"No, tak zatím," řekl, postavil se a zamával Lukovi. "Čau, Luku."
"Zatím," odpověděl Luke a trochu zaujatě sledoval, jak Seth odchází. Jakmile byl z doslechu, ostře se na mě podíval. "Líbíš se mu. Jako že je do tebe udělaněj."
Otevřel jsem pusu, už jsem se chtěl začít hádat. Ale neudělal jsem to. Protože musím přiznat, že už mě napadlo to samé, takže to nemělo smysl. Věděl jsem, že se mu líbím. Upřímně, věděl jsem to už od neděle, když jsem se sám sebe ptal, proč je na mě tak hodný. Tahle odpověď mě napadla a já ji ignoroval. Ale když jsem to slyšel o Luka, přesunulo se to od podezření k jistotě.
"Jo, já vím," řekl jsem tiše.
"Fakt? Tak budeš s tím něco dělat?"
Jen jsem zavrtěl hlavou.
"Moc ne. Asi ne. Já nevím."
***
Bylo po čtvrté, když mi konečně zazvonil telefon a byl to Eddie. To už jsme byli uvnitř a Brianův otec byl doma a naléhal na nás, abychom to trochu ztišili a příští minutu už hlučil s námi. Byl to fakt milý chlap a bylo příjemné poslouchat, jak debatuje s Brianem o různých věcech. Když Eddie slyšel zvuky z pozadí a zeptal se, kde jsem, vysvětlil jsem, že jsem s Lukem ještě u Briana a zeptal jsem se, jestli by mě mohl vyzvednout tam.
"Víš, jestli se bavíš s přáteli, nemusím tě vyzvedávat, Rory," naléhal Eddie, ačkoliv zněl trochu zklamaně. "Co kdybys přijel domů s Lukem? Není problém. Přijedete na večeři?"
"Já nevím," řekl jsem upřímně. "Ale poslyš, jestli je to po cestě, můžeš mě stejně vyzvednout. Nevadí mi jet. Teda, chceš mě ještě učit řídit, ne?"
"Jasně; jen říkám, že jestli se ti dneska večer nechce…"
"Chce," skočil jsem mu do řeči. A to jsem myslel vážně. "Přijedeš pro mě?"
"Jo," řekl rychle. "Budu tam za deset minut."
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Terry Terry | 17. září 2012 v 20:07 | Reagovat

Jako vždy skvělá kapitola! :) Snad nějaká další přibyde za chvíli :D

2 Tara Tara | Web | 17. září 2012 v 20:52 | Reagovat

Děkuji děkuji za další kapitolu :) už jsem se nemohla dočkat:) doufám že tu další přibude brzo :)

3 p.s. p.s. | 7. října 2012 v 1:13 | Reagovat

Neví někdo kdy bude nová kapitola ? Projíždím to několikrát denně :D

4 Anetina Anetina | 9. listopadu 2012 v 19:20 | Reagovat

Kdypak bude další dílek? :)

5 p.s. p.s. | 15. listopadu 2012 v 19:37 | Reagovat

Cítím jak pomalu a jistě umírám, bude tu ještě někdy něco ?

6 Suzu Suzu | 20. listopadu 2012 v 20:59 | Reagovat

tak jsem sem po dlouhý době zabloudila, přečetla 9 nepřečtenejch dílů a už zase nemám co číst, kdy bude další? =o)

7 X X | 25. února 2013 v 12:17 | Reagovat

Další prosím ^.^ prosím prosím /psí oči/ je to super příběh :))

8 jana jana | 24. května 2013 v 17:06 | Reagovat

Môžem sa spýtať Dom Luka prestala písať, uverejňovať pokračovania poviedok? Keď posledné príspevky sú v roku 2010.
Alebo ak chcem vidieť pokračovanie musím si to zaplatiť?
za odpoveď ďakujem

9 Prostě Já Prostě Já | 8. listopadu 2013 v 17:32 | Reagovat

Bože, já mam z toho depku! :''O Domluka nepíše, ty nepíšeš... Neříkej mi, že jste mrtví. To bych se asi musela jít zabít taky :(
No tak, co je s tebou???
:'(

10 market market | E-mail | 7. listopadu 2015 v 15:04 | Reagovat

Krásná kapitola a nádherná povídka. Řadím ji mezi mé nejoblíbenější. Škoda, že není pokračování, byla bych za něj moc ráda. A taky bych byla ráda, kdyby někdo řekl, co se stalo s tímto blogem, že je už tak dlouho nečinný. Je to fakt škoda, protože povídky a celkově příspěvky jsou fakt skvělé. Takže prosím, chtělo by to nějaké info...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama