Yuki 8

10. srpna 2012 v 21:51 | Phoebe Esteban

*bouchá autorku lopatou po hlavě šampaňské a střílí autorku konfety* Ano, další díl je tady! A já upřímně doufám, že mě za něj neukamenujete, nezabijete, nerozčtvrtíte a nezašlapete do země teďs mi ale zhatila všechny plány To si piš, že tohle všechno uděláme, i víc....O:-) . Ale jinak doufám, že se bude líbit. A tuto kapitolu speciálně věnuji M-chanMenší než tři?



7. kapitola

Zbytek dne proběhl v normálu. Jen já se netěšil domů. Nemohl jsem nikam jít, a tak s posledním zvonkem jsem se musel rozloučit s Lukem. Nadobro. Nechtělo se mi od něho, cítil jsem se s ním bezpečně. Luk je asi balíček kondomů, co?

Když jsem dorazil domů, zjistil jsem, že je dům vykradený prázdný. Oddechl jsem si, vzal si něco k jídlu v ledničce a zapadl do svého pokoje, kde jsem začal psát esej do angličtiny. Už jsem si říkal, že se snad nikdy neučí... Měla být odevzdána až ve čtvrtek, ale neměl jsem co jiného dělat. Stalo se tu někomu aspoň jedinkrát v životě, že by se tak nudil, až by se začal napřed učit? Jo každý týden aspoň jednou... ne pardon, to byl jen sen...

Večer před spaním jsem ležel v posteli a představoval si, co bych mohl dělat s Lucasem. Hlavně ne detailní popis, prosím. No to bych se z toho... Radši nic.Skončil nakonec v koupelně, kde si musel ulevit. Teď si nejsem jistá, ale zní to tak, že na Lucase tak dlouho myslel, až se z toho málem pochc…. No, mně to zní ještě trochu jinak, ale to OPRAVDU rozebírat nebudu!

Týden ve škole uběhl jako voda a už tu byl víkend. To je skok. Od otce jsem měl povoleno být přes sobotu venku, jen jsem musel přijít v sedm domů. I to mě ale neobralo o ten krásný pocit volnosti a hlavně natěšenosti nadrženosti? na tento den.

V sobotu ráno, jsem měl budík nastavený na sedmou hodinu, a to se taky už někomu někdy stalo…? Jednou, ale to bylo omylemabych všechno stihnul. Sraz s Lukem jsem měl v osm v parku u náměstí. Peoč tak brzo, v sobotu se v 8 teprv poprvé protírají oči, ne…? Ono je v sobotu i 8 ráno?

Zapadl jsem do koupelny, kde jsem si dal nejdříve sprchu a poté si vyčistil zuby a umyl vlasy. No co my bychom bez těchto informací dělali! Byli bychom ochuzeni, protože tohle nikdo z nás nedělá. Vyfoukal si je a pak přišel na řadu šatník. Ten si uvázal na záda a mohl jít. Ne, pak si šel vyčistit zuby a umýt vlasy šatník.Vzal jsem si ty nejlepší kraťasy, které jsem doma měl, a k tomu bílí tričko. A to triko bylo taak hezky měkoučké… Ještě v něm spal králíček Azurit. Ještě jsem svůj vzhled zkontroloval v zrcadle a už jsem letěl ven.

Přesně v osm jsem dorazil na místo setkání. Už tam čekal. Stál tam opřený o sloup veřejného osvětlení a rozhlížel se. Mimoděk jsem se usmál a zamířil k němu. Jo já se taky mimoděk usmívám na všechny.

"Ahojky" pozdravil jsem ho s úsměvem.Hej, Mithrile, můžu tě taky začít dravit sovy Ahojky ? To si zkus a nacpu ti šlaufek od vodnice víš kam! Je to šlauch, ale nevadí... :-)

"Ahoj" usmál se na oplátku Luk.

"Jak se máš?" zeptal se. Jé, to je zas duchaplná konverzace. A co počasí? Co jsi dělal včera?

"Jsem s tebou, takže skvěle." Řekl jsem rychleji, než jsem o tom dokázal přemýšlet.

"Díky, to potěší." Usmál se. "Tak pojď, jdeme si někam sednout, třeba k silnici mám s sebou nějaké občerstvení a deku." Nelíbí se mi, kam to směřuje... Hlavně kvůli tomu, že mi Phoebe už naznačila, co tam bude.

"Páni, měl jsi říct, taky bych něco připravil." Šel jsem nervózně za ním. Okurky s hořčicí...

"S tím si nelam hlavu, příště to můžeš připravit ty." Mrkl na mě a přešel na trávník.

Vybral krásný, zastrčený a klidný místo, uprostřed Londýna, kde v tuto dobu rozhodně rušeni nebudeme. Byl jsem za to rád.

Vzal jsem si od něho deku, a rozložil jí, on mezitím vyndal jídlo, a teď ho rovnal k jednomu rohu deky.Já bych to jídlo spíš dával doprostřed, ale tam se asi bude dít něco jinýho...

Celé dopoledne jsme měli co jíst, a dopoledne se přehouplo v odpoledne… A do třetice: už jste se někdy ládovali celé dopoledne v kuse? Já teda ne, ale třeba se mi to splní

Zbývalo patnáct minut do pěti, kdy jsem měl být doma. No, na začátku se sice říkalo sedm, ale autorka asi opravdu nebere povídku jako celek. Asi podle toho, jak po částech to píše.Zvednul jsem se, a Luk mě následoval."Hej, tak já ti jako připravím jídlo a ani ten sex nebude?"

"Už musím jít…" posmutněl jsem.

"Já vím, ale uvidíme se ve škole." Mrknul na mě.

"Ok," usmál jsem se "tak v pondělí ahoj!" zamával jsem a vypal se přes park domů.co vypálil? Asi CD s nějakým p...

Byl jsem uprostřed cesty domů, když jsem na svých zádech ucítil pohled. Jo ten znám, ten pěkně smrdí. Přidal jsem do kroku a ohlédl se. Byli to ti týpci ze školy. Ještě víc jsem zrychlil, ale oni byli tak rychlí. Jako blesk

Snažil jsem se jim nějak uniknout, ztratit se. Bezvýsledně, zahnali mě do slepé uličky.

"Ale, ale, hošánek jde z randíčka?" spustí jeden z hromotluků.Technicky vzato má ale pravdu. Ne, to byl gentlemanský piknik.

"A dal ti ten frajer?" ptá se další. To sice ne, ale nebojím se, že by to autorka nespravila. "Nebo jsi nadrbaný, že ti ten tvůj nedal?" pokračují. Kam to až dojde?

"N-nechte mě být!" chabě odporuju, mám z nich velký strach.

"Tak buzíček se nám bojí? Nechtěl by utěšit?" zeptá se jeden a natiskne se na mě.Joo, tohle běžně drsňáci dělají. O co, že se Luk zázračně vrátí! Jistě, není nic víc chlapskýho, než se přitulit k jinýmu.

"N-nech toho! J-jsi.." nedořeknu, neb mi jednu vrazí. To je najednou kultivovaná mluv... Neb...

"Měli by vás zavřít a léčit!" zařval na mě.Pokud mluvil o autorce, souhlasím!

Klepal jsem se natisknutý na stěně baráku. A z druhé straně k tomu klukovi.

"Ale, ale, buzíček se klepe? Je to zimou nebo strachem?" rozesmál se. No zimou asi ne, když je tam očividné léto... Podle oblečení, co má na sobě.

"Nebo je to něčím jiným?" zeptá se a šáhne mi do rozkroku. Jo, běžně by chtěli urazit "buzeranta" tím, že mu šáhnu do rozkroku...

Celý ztuhnu a nezmůžu se na žádný odpor, jen tam tak stojím a mám zavřené oči, asi brečím, neboť na tvářích cítím vlhko…Taky cítíte tu gradaci…? Možná i jinde, co?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 PotkanV PotkanV | 11. srpna 2012 v 22:48 | Reagovat

Priserne autorke preskakuje text  tak e sa v tom stracala aj sama autorka :D a potom už aj ja :P ale tá fráza s tým šatníkom ma zabila :D to bolo fakt dobre :D

2 Arya Flowerny Turner Arya Flowerny Turner | 31. prosince 2012 v 17:58 | Reagovat

bože, o správaní tých drsňákov je to fakt zabité xD veď on je asi totáln hetero, keď si chce nechať najskôr vyfajčiť a potom ho začne obchytkávať na ulici... proste tak sa správa každý správny homofóbny chlapeček

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama