Říjen 2011

19. Špatný, fakt špatný 1/?

25. října 2011 v 11:40 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

Nemohl jsem do bazénu. Ne když jsem mohl narazit na Eddieho a ne po tom, co poukázal na ten cucflek. Ale přesně tam jsem jít chtěl. Chtěl jsem se ponořit až na dno, kde bylo bezpečno, protože mám nad sebou spoustu vody. Chtěl jsem vzít zpátky všechno od chvíle, kdy jsem poznal Aarona a pak ho náhodně potkat na ulici a jen tak mu nakopat prdel. Bolelo to. Bolelo to víc, než jsem byl ochotný připustit; já mu věřil a kam mě to dostalo. Teď mi přišlo hloupý, že jsem vůbec věřil, jak mě má rád. Že mu na mně záleží. Každý úsměv, každý polibek, všechno mi to přišlo prázdné. A špatné. A já byl pitomý. Sem mě dostala vlastní blbost. Nelíbilo se mi to, protože jsem nevěděl, jestli být víc naštvaný na něj nebo na mě.

18. Uvědomění 5/5

20. října 2011 v 19:45 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona
Tato část tu původně neměla být tak brzo, ale... když jsem viděla tolik pěkných komenářů... nemohla jsem si pomoct:-)

*******************


"Rory!" Zase Aaronův hlas z vršku schodů. Najednou jsem si vztekle přál, aby byl dost opilý na to, aby spadnul, ale místo toho jsem slyšel, jak křičí na někoho jiného:"Ne! Pusť mě! Mně je dobře!"

"Ty teď okamžitě vypadneš," ozval se druhý hlas. Čekal jsem, že bude patřit Sethovi, ale nebyl tak hluboký. "Kde máš klíčky, Aarone?"

"Ty ti nedám!" vztekal se Aaron.

"Já je mám," ozval se třetí hlas. V tu chvíli jsem došel na parkoviště a někam jsem se bezcílně vydal. V ruce jsem držel telefon a hlasy se pomalu vytrácely.

Proč jsem do prdele neměl signál?

18. Uvědomění 4/5

17. října 2011 v 22:33 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

Už jen z toho pokoje se mi dělalo nevolno, a jestli to vůbec šlo, tak se to ještě zhoršilo. Obr po mojí levici konečně vstal a mně se povedlo vstát. Chtěl jsem zdrhnout, ale zase jsem si všimnul Aarona. Očividně jsem si nevšiml, jak prošel zase zpátky, protože teď stál u dveří. Ale při pohledu na jeho společnost se mi zpěnila krev v žilách a dohnal mě stres z celé situace. Seth. Ale nejen Seth. Seth, v té blbé čepici, s rukou na Aaronově předloktí a násilím se ho snažil vytáhnout ze dveří. Aaron vrávoral, ale rozhodně se bránil. Přišlo mi, že je agresivní a hlasitý. Vypadalo to, že dělá scénu a křičí na Setha, ať ho pustí.

"Nech toho!" zakřičel Aaron. Všechny moje naděje na záchranu najednou vyletěly komínem a já měl naopak touhu zachraňovat jeho. Ať už si to zasloužil nebo ne, i když spíš ne. Ve vteřině jsem byl na druhé straně pokoje, položil jsem ruku Aaronovi kolem pasu a bez problémů ho odtáhl od Setha. Ze všech sil jsem se snažil působit výhružně. Potěšilo mě, když Seth couvnul; ale spíš mi přišlo, že jsem ho překvapil než že by se mě bál.

18. Uvědomění 3/4

11. října 2011 v 22:51 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

"Aarone, vydrž," prohlásil jsem. "Kam to jdeme? Nemůžeš řídit…"

"Taky nebudu," odpověděl trochu vytočeně. No, asi proto vystoupil ze zadní sedačky. Další otázka mi přišla jako docela důležitá.

"Kdo řídí?"

"Ukážu ti," skoro zašeptal a dál mě vedl k autu. Asi jsem se coural, protože se najednou zastavil a podíval se na mě.

"Hej,"řekl a najednou zněl vážně - střízlivě. "Je to v pohodě, jasný? Chci, aby ses poznal s mýma kámošema."

"Už jsem je potkal," poukázal jsem, abych mu naznačil, že mi to stačilo.

"Seth tu není," odpověděl naštvaně. "No tak." Povzdychl jsem si a šel jsem k autu. Čekal jsem, až Aaron nastoupí a šel jsem za ním. Sotva jsem stačil zavřít dveře a už mě objal a přitáhl si mě blíž k sobě. "Rory, tohle je Jason a Peter," řekl a představil mě dvěma klukům, co seděli vepředu.

9. kapitola 1/2

6. října 2011 v 16:00 | Phoebe Esteban |  DS - Zrození zabijáka

Seba a Paris se zrovna dohadovali. Tedy, Paris spíš křičel na Sebu a o něco mladší upír se rozpačitě usmíval.

"To je pocta na celý život!" funěl Paris. "Tisíce upírů sní o takové nabídce!"

"Řekl bych, že je to mnohem víc, než o čem si většina dovolí snít," kývl Seba.

"Mohl bys rozšířit své názory," řekl Paris. "Jestli se ti nelíbí zacházení s těmi, kdo zasvěcují děti, mohl bys pomoci přizpůsobit pravidla."

"Ale to nechci," řekl Seba. "Jsem staromódní. Nelíbí se mi některé změny, které byly v posledních desetiletích zavedeny, ale chápu, že změna je potřeba. Nejsem pro velké převraty."

18. Uvědomění 2/4

2. října 2011 v 20:07 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

Upřímně, občas nedokážu Aarona odhadnout. A teď tomu nebylo jinak. To, že přijel akorát na to, bych mu to udělal a on pak najednou musel jít, mě nervovalo a taky trochu vytáčelo. Ale to neměnilo nic na tom, že když odjel, snažil jsem se vymyslet, jak bych se s ním mohl zítra večer sejít. Je pravda, že Luke půjde ven. V sobotu nepracuje. Ale nemůžu s ním přece jet a pak mu zmizet jako posledně. Jestli mám mít vůbec nějakou šanci Aarona vidět, znamená to říct Lukovi, co mám v plánu. A do toho se mi fakt nechtělo.

Příštího dne jsem byl zase doma úplně sám, tak jsem zavolal Aaronovi a řekl jsem mu to. Neviděl jediný problém v tom, že bych to Lukovi řekl. Nijak mu to nevadilo, spíš mi tvrdil, jak se asi zblázní, když mě celý den neuvidí a že se zblázní ještě víc, když mě neuvidí ten večer. Říkal, že se mu stýská. Odpověděl jsem, že se zkusím dostat ven. To znamenalo říct to Lukovi - a to se mi nechtělo.