15. Monokl 5/6

26. června 2011 v 12:43 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona
Nevím, jak dlouho jsme se procházeli, ale nakonec jsme skončili na nějaké skalce. Chey pobíhala někde kolem nás a já nespouštěl oči ze světla z verandy. Zdálo se mi, že je dál, než ve skutečnosti bylo.
Aspoň jsem se trochu uklidnil - s Lukovou pomocí. A to ani nic neudělal. Ne. Prostě tam se mnou byl, opíral se mi o rameno a v klidu jsme si užívali ticho. I když promluvil, přišlo mi, že mluví potichu.
"Když se hádali naposledy, bylo to kvůli tomu stěhování," vysvětloval Luke. "Štěkali se dvě noci za sebou… ale všechno se urovnalo. Občas si myslím… potřebují to ze sebe dostat, víš?"
"Hádají se kvůli mně," řekl jsem bezvýrazně. Cítil jsem, že se na mě dívá. Hlavně proto, že když otočil hlavu, cítil jsem jeho dech na rameni.

"Co tě k tomu přivedlo?"
"Protože se hádají od… od tý chvíle, kdy jsem dal Eddiemu ten dopis."
"Jo, třeba to s tebou má něco společnýho. Ale to neznamená, že je to tvoje vina a vůbec nevíš…"
"Já byl ten, kdo vzal tu fotku," skočil jsem mu do řeči. "Tu, kvůli který se Eddie tak naštval. Řekl jsem mu to."
"Kvůli tý fotce už se nehádají," odpověděl Luke. Zmateně jsem se na něj podíval. Luke jen pokrčil ramenama. "Slyšel jsem, jak to Eddie Jaseovi říkal a tomu to bylo naprosto jedno. Hádají se kvůli něčemu jinýmu. Jen jsem ještě nezjistil kvůli čemu."
Chvíli jsem byl zticha a přemýšlel jsem, o čem se teda hádají, když ne kvůli tý pitomý fotce a mně. Odpověď byla snadnější než jsem si myslel. Jen kvůli mně.
"Měl bych jet domů," řekl jsem tiše. "Chci jet domů. Teda, ne teď, ale na konci léta, jak jsem o tom mluvili s Eddiem. Teď ještě ne. Nemůžu, když he babička… taková, jaká je."
"O čem to mluvíš?" Luke se na mě nechápavě podíval.
"Jase mě tu nechce," odpověděl jsem a každé slovo jsem myslel smrtelně vážně. Ale jakmile jsem to řekl nahlas, došlo mi, proč mi ta hádka tak hrozně vadí. Jase mě tu nechce a to mi trochu vrtalo hlavou, protože v určitém slova smyslu jsem neměl kam jít. Na konci léta to snad aspoň s babičkou nějak vyřeším. Ale to se mi teď zdálo daleko. Vykopnutí z domu za to, že jsem rozložil rodinu mi přišlo mnohem blíž. Rozbolela mě z toho hlava. Zmiňoval jsem se vůbec, že mě bolela hlava?
"A zase… o čem to mluvíš?" zeptal se Luke. "Jase nikdy neřekl, že tě tu nechce."
"Celý dny mi neřekl ani slovo," poukázal jsem.
"A? Nemluví s nikým. Hele, je naštvaný na Eddieho, Rory. Věř mi. Je to mezi nima a s tebou to nemá nic společnýho." Eddie se mi snažil říct to samé. Tehdy jsem mu nevěřil o nic víc než teď. Skoro jako by mi Luke četl myšlenky, dodal: "Hele, když mi nechceš věřit, proč se na to nezeptáš přímo jeho?"
"Jase?"
"Jo. Proč ne? Vždyť ho ještě neznáš, Rory. Věř mi, jediný důvod, proč je zticha je ten, že do toho nechce nikoho zatahovat. Ale když se ho na to zeptáš, uvidíš, že si s tebou promluví."
"Tak proč si s ním nepromluvíš ty?" zeptal jsem se a Luke se jen znova usmál.
"Já bych chtěl jen detaily - a to mi Jase neřekne. Ale řekl by mi to samé, co řekne tobě. Nemáš se proč bát."
"Když myslíš," odpověděl jsem. Moc mi nepomohl. "Tak, co myslíš, že teď bude?"
"Co tím myslíš?" zeptal se.
"No, díky tobě teď vědí, že jsme je slyšeli," poukázal jsem. "Co myslíš, že budou dělat?"
"To nevím," přiznal Luke. "Slýchával jsem, jak se hádají, ale nikdy jsem s tím nic nedělal. Můžu ti ale zaručit, že Eddie se za to bude stydět. Jase se možná zítra vytasí s proslovem, jak si občas dospělí mezi sebou řeknou něco, co tak vlastně nemyslí nebo tak něco."
"A co když zjistí, že… jsme pryč?" zeptal jsem se. Došlo mi, že dostat se do potíží není pro otřes mozku moc dobrý.
"No… vždycky můžu říct, že jsi zase utekl a já tě šel hledat," ušklíbl se Luke. "Rád budu tvůj hrdina."
Podíval jsem se na něj tak, aby mu došlo, že mně to tak vtipné nepřišlo. Stejně se ale zasmál.
"Klid," řekl. "Žádné auto nechybí a nechali jsme tvoje okno otevřený. Jestli dojdou do přízemí, dojde jim, že jsme pryč spolu. Ví, že já bych daleko nešel. Neřeš to, dobře?"
Asi jsem v tomhle mohl Lukovi věřit. Teda, utéct oknem mi přišlo… podlý, ale určitě by neudělal něco, co by nás dostalo do potíží.
"Proč tu jsme?" zeptal jsem se.
"Už jsem ti říkal, žes vypadal, jako by ti prospěla procházka. Jestli chceš, můžem jít zpátky."
"Ne, "řekl jsem rychle a zavrtěl jsem hlavou. "Ještě se mi zpátky nechce."
"Fajn," odvětil. Nevypadalo to, že by mu to nějak vadilo. Spíš se o mě opřel ještě víc, jako by mu došlo, že tu ještě chvíli pobudeme. "Fakt tě to žere, co?"
"Co?"
"Jak se hádají."
"Jen mě to vzbudilo," pokrčil jsem ramenama.
"Fakt se to neděje pořád. Neměl bys to tak řešit."
"Já vím," odpověděl jsem. Už mě to téma začínalo unavovat. Líbilo se mi tam s ním prostě sedět. Nechtěl jsem to přerušovat dalšími věcmi, co mi ležely na srdci. Luke to očividně pochopil, protože si jen povzdychl a dalších několik minut byl zticha. Nebylo to napjaté ticho. Spíš takové poklidné. Nakonec jsem ho polomil já. "Luku? Nemělo by teď už být všechno jen lepší?"
"Lepší?"
"Mám pocit, že se to jen zhoršuje," přiznal jsem. "Myslel jsem, že když všichni začnou mluvit pravdu, nebude to tak divný, ale…"
"Dostal jsi do hlavy baseballovým míčkem, Rory. A já vím, jak Eddie hází. Je normální, že se ti zdá všechno jenom horší."
"Tak jsem to nemyslel…"
"Já vím," řekl a usmál se na mě. "Hele, zlepší se to. Fakt. Od… od teď."
"Teď se všechno zlepší?" zeptal jsem e skepticky a cuknul jsem sebou, když jsem se pokusil pozdvihnout pravé obočí.
"Jo."
"Protožes to řekl."
Luke kývl. "Protože jsem to řekl."
Chvíli jsem nad tím musel přemýšlet, než mi došlo, že to znělo naprosto směšně, ale Luka to očividně pobavilo. Hodil mi ruku přes rameno, rozesmál se a já se o něj opřel. Snažil jsem se soustředit na všechno kromě té bolesti hlavy a byl jsem rád, že jsem s ním venku, daleko od toho řevu.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ell ell | 26. června 2011 v 20:25 | Reagovat

Rory asi působí jako spínač rodinných emocí, nedivím se, že se cítí být příčinou toho všeho.

2 p.s. p.s. | 28. září 2011 v 21:17 | Reagovat

Hmmm,co budou dělat,když jsou sami ve tmě ? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama