Listopad 2010

Prosincové neděle s Domem

29. listopadu 2010 v 22:28 | Phoebe Esteban
Tak, milí zlatí, pomalu nám končí listopad a kdyby to náhodou někdo přehlédl, příroda se nám to rozhodlla dát najevo tou obří bílou duchnou, která spadla (a udělala mi částu přes rozpočet, protože jsem se musela pohádat s mámou o zimní boty. Vyhrála jsem!) a romantické duše rozněžnila, realistické duše otrávila.

Sice jsem romantik, ale sníh je podle mě hezký jen z té správné strany okna.

KAždopádně jsem se rozhodla pro malé prosincové zpestření.

Dom, nás geniální autor (doufám, že máte doma všichni malou modlitebnu s jeho oltáříčkem!) napsal i pár další děl - a mimojiné jednorázovku o Samovi. Původně z toho měla být série, no, nějak se k tomu nedostal a má to jen jeden díl. Nicméně je to něco úplně jiného než ostatní díla, hlavní hrdina tentokrát není nevyrovnaný puberťák a Dom se dokonce pustil do duchařiny.

Takže každou prosincovou neděli zde najdete jeden díl Sama. Na frekvenci Arizony ani glos to nebude mít žádný vliv, nemusíte se bát:-)

5. Nový start - 4/4

29. listopadu 2010 v 16:21 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

"Tak nechceš si jít zaplavat? To bys měl zvládnout i s tou nohou."

"Jo," usmál jsem se,"ale nejdřív musím zavolat babičce. Potřebuju se jí na pár věcí zeptat a jestli to hned neudělám, asi brzo zešílím."

"Jasně, tak se uvidíme venku."

Fakt jsem začínal mít Luka rád. Nedokázal jsem si představit, že bychom se pořád hádali a sblížilo mě s ním i to, že mi řekl o té mámě. Třeba to fakt znamenalo, že se mezi námi tvoří nějaké pouto. To se asi dalo čekat. Posledních pár dní jsme spolu byli pořád, tahal mi kaktusové trny ze zadku a já se od něj nechal bez protestů odnést domů.

Víc než přátelství...?

27. listopadu 2010 v 12:05 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us
Nemůžu si pomoct, ale OU je stále moje srdcovka a proto bych tu chtěla rozjet menší diskuzi... nebo aspoň anketu, když už nic ;-)

5. Nový start - 3/4

26. listopadu 2010 v 21:49 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona
Víte, říct máme, že jsem gay, byla snad nejtěžší věc v mém životě. Nic jiného jsem před ní netajil a nakonec jsem jí řekl i tohle. Proč mi neřekla, že o mně můj táta neví? Vždycky jsem předpokládal, že se mnou být nechce. A když mi to neřekla… nechala mě tomu věřit.

"Já nevím, proč to udělala," řekl jsem a uhnul jsem pohledem. "Nedává to smysl. Nic jsme před sebou neskrývali."

"To já taky nevím," odvětil Eddie. "Ale to už teď nezměníme… chci, aby to vyšlo, Rory… vím, že je to pro tebe všechno nové a nechci, abys to prostě přijal… nebo mě za jeden jediný den. Jestli se mnou nechceš žít, pochopím. Ale když na konci léta odjedeš, tak chci, abys zase někdy přijel. A chci, abys mi volal. Chci s tebou navázat nějaký vztah. Nečekám, že mě budeš brát jako otce, ale… chci šanci, abych se jím mohl stát. a ty si taky zasloužíš šanci mít otce."

5. Nový start - 2/4

22. listopadu 2010 v 9:20 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona
Měl jsem pocit, že bych mu měl něco říct. Najednou mi začínalo docházet, co jsme se to dozvěděl. Eddie o mně ani nevěděl. Byl to normální chlap a žil si svůj život. A asi byl i celkem spokojený, dokud nezjistil, že má šestnáct let syna. Jemu se změnil život stejně jako mně. Možná jsem na něj byl moc tvrdý. Ale ne že bych ho začal mít rád jen proto, že teď vím pravdu. On mi tu pravdu přece v první řadě ani neřekl. Nikdo mi ji neřekl.

Dobře, možná jsem té pravdě nebyl tak úplně otevřený. Ale vážně, ať se mi to příčilo přiznat jakkoliv, Jase měl pravdu. Kdyby mi to Eddie prostě řekl, kdyby si mě posadil a přinutil mě poslouchat, určitě bych ho vyslechl.

Sázka 3

21. listopadu 2010 v 11:36 | Phoebe Esteban |  Glosy
Poslední část tohoto veledíla, autorka se očividně rozhodla, že pokračovat dále nemá cenu...


5. Nový start 1/4

17. listopadu 2010 v 19:49 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona
Au! Kdokoliv se zbytkem zdravého rozumu by se vrátil zpátky. Mně ten rozum očividně scházel. Slyšel jsem, jak mě Eddie s Jasem volají, ale já se vrátit nemohl. Potřeboval jsem přemýšlet. Jen škoda, že jsem nemohl přemýšlet s botama na nohou.

Nešlo se mi zrovna nejlíp, když jsem se vzdaloval od domu a začínala mě bolet noha od toho, jak jsem se pořezal. A nepomáhalo, že každý krok skončil na něčem ostrém neb tvrdém. Ale byla tma a já neviděl, kam šlapu.

Sázka 2

15. listopadu 2010 v 10:50 | Phoebe Esteban |  Glosy
Co dodat? Paskvil jako vždy, ani se mi ktomu nechce moc rozepisovat.

Snad jen to, že to oslovení "zlatá rybko" se mi líbilo. To jako fakt. Za to má autorka plus. Bohužel tím pádem je jen 9999999999 bodů v mínusu, stejně to ty ostatní negativa nevyvážilo.

4. Důvod 4/4

13. listopadu 2010 v 11:56 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

Při prvním filmu jsem si řekl, že si půjdu vybalit, až ten film skončí. Při druhém jsem si řekl, že to udělám až zítra. Ten gauč byl pěkně pohodlný a jen tak se válet mi přišlo jako skvělý nápad, za těch pár hodin se mi to zalíbilo.

Za nějakou dobu se Eddie vrátil domů a šel se podívat, co děláme. Dokonce tam s náma deset minut poseděl. Celou tu dobu na mě Luke nepřestával zírat. Vím, chtěl, abych si s ním promluvil. Ale já nedokázal najít hlas. Z nějakého důvodu mě ten rozhovor pořád ještě děsil.

O chvíli později přišel Jase a ptal se, co je k večeři. Luke navrhnul pizzu a protože Jase i Eddie prý byli unavení, souhlasil jsem. Za chvíli nám Eddie přinesl jednu krabici a od té chvíle bylo ticho.

Kolem deváté byla na chodbě naprostá tma, kromě té televize a zrovna jsme končili s jídlem, když se na mě Luke podíval.

Sázka 1

12. listopadu 2010 v 10:15 | Phoebe Esteban |  Glosy
Tak jsem zase našla paskvil. Blbě se to glosovalo, mám pocit, že autorka mi chtěla zabránit v glosování a proto udělala tak debilní dialog, aby se na něj už nedalo říct ani fň.Ale právě proto vás o něj nemůžu ochudit.
Myslím, že tento dialog roku se hrdě vyrovná i perlorodčiným postavám.

Poznámka: Povídka není moje (díky bohu!), nepsala jsem já jí (ještě toho trochu!) a NECHCI NA NI ŽÁDNÁ PRÁVA!
Pokud bude autorka chtít, klidně sem dám odkaz na originál (jestli ho najdu).

A pokud jsou teda všichni spokojení a nikdo nemá pocit, že mu kradu paskvil, přecházíme rovnou ke glose.


Mezi řádky

9. listopadu 2010 v 21:14 | Phoebe Esteban |  FF - CLAMP
Aneb překlad staršího data.
Nevím, do jaké rubriky ho dát, nicméně - jedná se o povídku na motivy knihy Dobrá znamení od Pratchetta s Gaimanem. KDo nezná, doporučuju, stačí se podívat na přebal a už se váš slashařský alarm rozjede na plné obrátky.

Tahle povídka je... trochu náročnější na orientaci (nemluvím o té sexuální, ta vůbec náročná není), ale jakmile tu nepřehlednost překousnete, nepochybně se vám zalíbí.

Taky jako vždy upozorňuju, že mladší ročníky by to asi číst neměly, stejně jako osoby se slabším srdcem a osoby milující heterosexuální vztahy.
****************************


4. Důvod 3/4

8. listopadu 2010 v 11:53 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona

Už bylo deset a když jsem najednou ucítil jídlo, zakručelo mi v žaludku. S Lukem jsme vešli do malého bufetu u silnice. Jestli jsme sem dobrých dvacet minut a já už hladověl.

"Dej si vafle," řekl mi Luke, ignoroval ceduli "počkejte prosím, než vás usadíme" a zamířil dozadu. "Jahodový jsou dobrý a broskvový taky. Ale drž se dál od borůvek, ty jsou pochybný."

"Dobře," zasmál jsem se.

"A nedávej si tu párky," prohlásil Luke, posadil se a já se zatím usadil naproti něj. "Dělá jim problém je tu dopéct. A slanina je mastná. Hodně mastná a taková rozplizlá. A ty palačinky ani nechceš ochutnat."

"Jestli j tu jídlo tak hnusný, tak proč jsme sem vůbec jeli?" zasmál jsem se.

"Na vafle!" prohlásil Luke, jako by to bylo jasné.

4. Důvod 2/4

3. listopadu 2010 v 19:04 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona
"Jak tam dokážeš vydržet tak dlouho?" usmál se na mě.

"To bude cvikem," pokrčil jsem ramenama a přetočil jsem se na záda. "To je tu vždycky takový ticho, Luku?"

"Asi," odpověděl. "Tohle je naše první léto v tomhle domě, takže… nevím. Míval jsem přátele blíž. Ale líbí se mi to, to ticho."

"Jo, je to v pohodě," připustil jsem.

"Stýská se ti?" zakřenil se na mě.

"Trochu," přiznal jsem. "Asi jsem prostě zvyklý, že se pořád něco děje, víš?"

4. Důvod 1/4

1. listopadu 2010 v 9:07 | Phoebe Esteban |  FF - Arizona
"Kam chceš tohle?" zeptal se Luke ze dveří s další krabicí v ruce. Konečně dorazily moje věci a vypadalo to, že babi Alice nabalila celý dům. Všude v pokoji jsem měl poskládané krabice a já se rozhodl, že je všechny vybalovat nebudu, protože by mě štvalo je pak zase balit na cestu zpátky.

"Kamkoliv," mávl jsem rukou a skládal jsem další oblečení do skříně.

Luke položil krabici na hromadu dalších, otřel si čelo a zase zamířil ke dveřím.

"Ještě jsou tam tři,"řekl. "Budeš chtít pomoct a vybalením?"

"V pohodě, díky," odpověděl.