Únor 2010

Něco málo o frekvenci překladů:-)

28. února 2010 v 14:30 | Phoebe Esteban
Tak jsme se rozhodla se z toho trošku vypovídat:-)

V každém případě musím začít tím, jak jsem strašně ráda, že mám tolik čtenářů. Je příjemné vidět, že vaše práce (i když je to "jen" překlad) se setkává s úspěchem a někoho potěší a když čtu nějaký komentář, je to pro mě taková odměna za ty hodiny prosezené u pc se slovníkem po ruce.
Kdybych mohla, přidávala bych překlady klidně obden - a jistou dobu jsem to tak praktikovala. Ale bohužel, chtěla bych se trochu ospravedlnit - bohužel jsem ve čtvrťáku a tak nějak se mi to blíží:-) Čert vem maturitu, z té si hlavu v podstatě nedělám (jen v případě, kdy se vymlouvám "ale mami, já to nemůžu udělat, já se přece učím na maturitu!"). Spíš se bojím přijímaček na vysokou - musím se dostat mezi 20 nejlepších ze zhruba 200 lidí, což není zrovna příznivý poměr.

Tím teď nechci říct, že překládat přestanu úplně - ale asi bych přešla na tempo 1 - 2 díly za týden. V příznivých situacích samozřejmě víc, ale...nechci slibovat něco, co má malou pravděpodobnost na splnění.

Tak doufám, že si tím nevytvořím moc nepřátel a aspoň do toho června tose mnou vydržíte:-)

16 - Pravda je venku 2/4

28. února 2010 v 10:14 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us

Otevřel jsem pusu, abych něco řekl, i když jsem netušil co.Jenže když se Brad najednou posadil na schody a unaveně složil obličej do dlaní, zarazil jsem se a jen jsem ho pozoroval. Strach, smutek… lítost… přesně moje pocity. Litoval jsem toho, jak na mě Brad reagoval… litoval jsem toho, že jsem mu to řekl. Sice se to chystalo už delší dobu, ale stejně to nebylo správný. Cítil jsem se…nebylo to správný, nic z toho, teď už mi to bylo jasné, protože vypadal tak…unaveně.Divné… když vidíte, jak se váš kamarád trápí, klidně dáte stranou všechny vlastní problémy a snažíte se tu být pro něj. To už jsem nějakou dobu neudělal a vidět takhle Brada… dostihlo mě špatné svědomí. Chtěl jsem se posadit vedle něj, položit mu ruku na rameno a omluvit se mu za všechno, co jsem mu provedl. Ale něco mi říkalo, že kdybych se k němu přiblížil moc, ucuknul by. Celý ten gay-problém se mu moc nelíbil a já se mu teď ani nedivil. Ale zajímalo by mě, jestli se tak nerad pohyboval v mé přítomnosti stejně, jako já občas nemohl vystát sám sebe.

16 - Pravda je venku 1/4

24. února 2010 v 20:50 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us
"Brade!"

Už byl skoro v půlce schodů, když jsem se opřel o zábradlí a skočil - dopadl jsem asi dva schody za něj. Pak už bylo snadné se dostat před něj a zastavit ho.
"Můžeš se zastavit?" zeptal jsem se. Místo odpovědi odvrátil zrak.

Trvalo mi pouhou vteřinku, než mi došlo, že se mi tahle situace nelíbí o moc víc, než když mi utekl poprvé. Jude mi ani nemusel radit, ať jdu za ním. Až na to, že teď jsem ho dostihl a netušil jsem,co říct.

15 - Vyrušení 4/4

18. února 2010 v 0:07 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us

Nikdy v životě jsem nebyl nablízko někomu, kdo by mi mohl způsobit tak příjemné pocity, že mě až všechno bolelo. Líbání mi vždycky předtím připadalo zbytečné, prostě jen výměna slin. Ovšem s Judem mi připadal tenhle způsob trávení času jako ten nejlepší nápad pod sluncem - a tak jsme pokračovali.

Songfic

11. února 2010 v 10:28 | Phoebe Esteban |  Glosy
Další veledílo od naší perlorodky, nějakým způsobem prý navazuje na tu kravinu z Pána prstenů, ale mně se ještě nepovedlo zjistit na to jakým...

15 - Vyrušení 3/4

10. února 2010 v 10:18 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us

"Eh… no, vlastně bych měl asi jít,"řekl jsme rychle a stoupnul jsem si. Daleko jsem se nedostal - Jude mě chytil za ruku a postavil se vedle mě.

"Jít kam? Domů?" odvětil skepticky. "Koukni, quinne, jsi utahaný a nejsi připravený nikam chodit. Dneska tu zůstaň. Nebude to přece poprvé."

"To bylo jiný," prohlásil jsem, než jsem se stačil zastavit. A fakt to bylo jiný. Ještě nikdy jsem netrávil noc s někým, s kým jsem už jednou něco měl. Netušil jsem, co v takové situaci dělat.

"No, není to jiný," odsekl Jude. "No tak, klidně půjdu na gauč." Pustil mi ruku a šel ke skříni. "V čem chceš spát?"

Tu otázku jsem ignoroval.

15 - Vyrušení 2/4

5. února 2010 v 14:40 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us
"Dáš si něco k pití?" zeptal se mě Jude. Stál vedle gauče a svlékal si bundu. Jedno ze světel na lustru nesvítilo, takže celá místnost mi připadala potemnělí a nepomáhala tomu ani lampa v rohu.

"Ne," odpověděl jsem a on pozvedl obočí.

"Nepůjdeš dál?"

Zavrtěl jsem hlavou a pomalu jsem se přesunul ze dveří dál. Jude si mě zvědavě prohlížel, ruce zkřížené na prsou, zatímco já se díval na cokoliv než na něj. Na malou chvilku jsem si přál, aby tam neměl tak uklizeno. Úplně se mi cukaly ruce, jak jsem chtěl něco uklízet a čistit.

"Dobře," povzdychl si a odhrnul si vlasy z očí. "Možná bychom mohli jít někam jinak, jestli se tady necítíš dobře…"

15 - Vyrušení 1/4

2. února 2010 v 22:17 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us

Breein pohled se upíral na mě, tedy, spíš její naštvaný pohled. Ovšem netrvalo to dlouho a zase obrátila pozornost k Judeovi, který právě pravděpodobně udělal druhou největší chybu mého života. Tu první jsem udělal já před patnácti minutama, když jsem se rozhodl být k Bradovi upřímný.

"Gay?" Bree to slovo prakticky vyplivla. S Judem to ani nehnulo, zato já se nakrčil. Po Bradově dnešní reakci jsme tak nějak nechtěl další špatnou a nedělal jsem si naděje, že by to o mně teď sestra nezjistila. Jude se asi musel zbláznit, že byl pořád tak v klidu. Dokonce se i na ni nesměle usmíval.

"Na sto procent." Pokrčil ramenama. "Tak proto, Bree. Věř mi, Bree, kdybys měla… správné vybavení, hned bych po tobě jel."

Nevím, jestli mě mělo uklidnit nebo vyděsit, když se Bree začervenala. Nakonec jsem se radši vyděsil, protože se otočila zase na mě.

"Tys o tom věděl?" zeptala se.