Říjen 2009

Omóni melme - 16.kapitola

31. října 2009 v 11:43 | Phoebe Esteban |  Glosy
Kapitola s názvem Bolest srdce, mě tedy spíš bolí oči, když to tak čtu...

Omóni melme - 15.kapitola

28. října 2009 v 8:49 | Phoebe Esteban |  Glosy
Díl opět bez nápadu a děje, o realističnosti ani nemluvím, jedinou výhodou je přemíra slashe (uměle vytvořená).

11 - Mezihra - 1/4

27. října 2009 v 14:54 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us

"Jsem v takovém průšvihu," mumlal jsem a doufal jsem, že mi Jude bude rozumět. Momentálně mi rozepínal kalhoty - sice jsem to vnímal, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Stáhnul mi je až ke kolenům a já zavrávoral a sednul na postel. Jude si kleknul a začal mi rozvazovat boty.

"Budeš v pohodě," odpověděl vyrovnaně.

Někde hluboko uvnitř jsem dokázal myslet aspoň částečně rozumně a věděl jsem, že o tomhle budu časem hodně přemýšlet - jak mi Jude svlékal ponožky a boty a i kalhoty a to jen proto, že já to v tu chvíli nedokázal. Ponižující, ale když se jednalo o Judea, asi jsem si na konstantní ponižování zvykl.

"Ne, nebudu. Víš, co jsem řekl svý sestře? Poslal jsem jí do háje. Víš, co to znamená? Totiž, mám dost velký průser. Myslí, že mi hráblo. Myslíš si to taky?"

"Myslíš, že se z toho potřebuješ vyspat."

Omóni melme - 14.kapitola

25. října 2009 v 21:55 | Phoebe Esteban |  Glosy



Kapitola 14. - Remíza a výhra
Dny pomalu plynuli. Elfové shromažďovali vojsko. Nechtěli se náhodou od nadcházející války distancovat? Ne, chtěli nechat zabít Li.Li si den poté co odešla, Družina vyžádala svolení odjet do Lothlorienu. Dostala ho. V Temném hvozdu se elfové připravovali na válku stejně jako elfové v Roklince a Lothlorienu. No jistě, elfi totiž neměli na práci nic lepšího, než napravovat to, co zpackali lidé… L i byla již připravena na to, aby převzala vládu nad elfským lidem. Do Lothlorinu jela hlavně, aby přesvědčila Celeborna a Galadriel o pomoc a také o to, aby jí dali k dispozici své vojáky k obraně pevnosti v Rohanu známé jako Helmův žleb. To je příliš informací najednou. Ona si snad myslí, že někdo tak vážený a zkušený - a troufám si tvrdit, že i výše postavený - než je ona, se před ní skloní. Pche! A dají jí k dispozici vlastní lid. Btw. Tak nějak nevím, co s těmi elfy chce v Helmově žlebu dělat. Za prvé, tohle je filmová verze, za druhé, v té době, kdy ona tam chce vyrazit, nebyl v Rohanu ještě nikdo, kdo by věděl o tom, že se chystá nějaká válka, do níž by byli vtaženi. Ale to autorce vůbec nevadí. Hlavně když je z Mařky borka.

Podařilo se jí je oba přesvědčit, přestože zprvu nesouhlasili. Ani jeden, ale nestál o to, poštvat si proti sobě v této době někoho kdo měl již velice brzy začít vládnout všem elfům. Sakra, ta slepice má o sobě setsakra vysoké mínění. Chápu, moudřejší ustoupí…To v tom případě všichni...
To ale nějak neplatilo pro kapitána Lothlorienských vojsk a stráží.že by měl někdo rozum?
Zdvořile odmítl rozkaz dát vojsko Galadhrim ku prospěchu Lirael a ignoroval veškerá nařízení spolu s rozkazy. Aspoň někdo si ještě zachoval zdravý rozum. Moje slova.
Nehodlal poslechnout rozkaz, který by znamenal, že mnoho elfů se nevrátí. Po celou dobu co v Lothlorienu byl než se musel vrátit na hranice se Lirael vyhýbal. Nechtěl s ní mluvit a ani ji vidět.Necháme mu postavit pomník.
Nemohl si pomoci. Stále k ní cítil to co před staletími. Mnohem silněji. Jenže věděl, že už to nikdy nebude mezi nimi to co dřív.
Ani by být nemohlo. Ona měla nyní Legolase a on? Měl jen své bratry ale to je spousta slashe! a své povinnosti jako kapitán. Jeho bratři. Růmil A k tomu kroužku přišel chudák jak? a Orophin. To oni dva ho podrželi v době, kdy Lirael zemřela. Nevěděl, co by dělal, kdyby je neměl. Asi by se brzy vydal za ní do, síních čekání.

Odkud by se také nemusel už nikdy vrátit. Odtamtud by se stoprocentně nevrátil. Jedině tehdy, až by nastal konec světa a všechny děti Eru Illúvatara by se shromáždili před svým stvořitelem a… to už je vlastně jedno. Představa reinkarnace mi do tohoto příběhu jaksi nezapadá.Mně už sem zapadá úplně všechno, skoro čekám, až se to crossoverne s nějakým upírem ze Stmívání, ten tu tak ještě chybí.
Už nikdy si nepřál vidět ji zklamanou nebo zničenou. Za nic na světě by si znovu neodpustil její smrt a tentokrát by ho před Mandosem Ehm, Mandos rozhodně nejsou Síně čekání, kdyby Mandosovy Síně čekání, prosím, ale Mandos je Vala z masa a kostí a ne z kamene a malty. (pozn. Aut. Síně čekání) nezachránili ani jeho bratři.
Proto se jí vyhýbal. Proto, že ona by neselhala tam, kde selhali Celeborn a Galadriel. Tak tady si autorka dovolila příliš. Vše, co se dělo, dělo se s rozmyslem. Ale ne, ona si přijde nějaká husa, nemyslí na následky, a prostě si dupne nožkou, že to bude tak, a ne jinak.Sil, dýchej! To dáš, nějaká husa tě přece nesloží! Ona by ho přesvědčila, aby se vydali bránit ty lidi.
Aby vydal životy všech všanc.
Jakmile ji uviděl, okamžitě se otočil a vydal se pryč spletitými ulicemi velkoměsto typu NY Caras Galadhonu. Celou dobu co přemýšlel, se procházel po městě a snažil se na ní nenarazit.
Okamžitě si ho, ale všimla a vydala se za ním. Zaklel. To, jak už jsme si vysvětlili dříve, dělají elfi dnes a denně. Tipuju, že kletba byla pronesena v trpasličím jazyce.Asi tak...
" Za co mě Valar trestají?," pomyslel si a rychle zamířil na cvičiště. Pokud bude, chtít jeho souhlas musí ho porazit. Autorka očividně zapomněla, že je v Lórienu a zabrousila kamsi do Upíří hory; nebo ještě dál.autorka podle mě zapomněla, že píše povídku z Pána prstenů...

Slyšel její kroky, když se zastavila. Neotočil, se, jen řekl:"Jestli budeš chtít Lirael mé muže na, pomoct lidem musíš mě nejdříve porazit." Upíří hora, teď jsem si stoprocentně jistá.Super, teď si může dát Vanez trojku s Kurdou i Legolasem.
Zkoprněla. Slyšela ho velmi dobře, ale to co řekl, ji překvapilo. Věděla, že poté co zemřela se z něj, stal chladný a arogantní elf bez citů. Její smrt ho připravila o rozum - zbláznil se radostí.To říkám celou dobu.
Neodpověděla. Natáhla ruce, když zaslechla, že jí něco hodil. Hodil jí meč v pochvě škoda že ne bez pochvy… s černou záštitou a sám si také jeden z mečů vzal.
Oba vytáhli své meče ve stejném okamžiku. Pochvy dopadli na zem. životní pochváci.Oba se soustředili na pohyb toho druhého. Li proti němu nechtěla bojovat, ale věděla, že tím alespoň trochu sníží tu jeho aroganci. Proto přijala.
Meče byly skvěle lehké a vyvážené. nic jiného bych nečekala. Když se prvním úderem srazili, odlétli, jiskry.
Lirael udělala otočku a sekla přitom svým mečem prudce vzhůru. Haldir se, ale stačil vyhnout.
Jejich zbraně do sebe znovu a znovu s řinčením naráželi, až nakonec jejich souboj dopadl tak, že Liradel tiskla Haldirovi svůj meč pod krk proč mě to nepřekvapuje a Haldir jí svým mečem mířil na srdce. Aspoň že tak.Stejně je to nefér.
Pomalu sklonili meče hroty k zemi a odstoupili od sebe. Podívala se na něj s očekáváním, co řekne.
Nakonec jen zavrtěl hlavou a řekl:"Nechám, připravit vojsko má paní, Lirael Šedokřídlá Tak už i on ztratil formát, škoda. A kde jako přišel k té Šedokřídlé? To snad četl Homéra, ne? Tak je zas růžovoprstá Zora… Já vych ji říkala třeba rosolomozková...," řekl a otočil se k odchodu.
Zadržela ho pohybem ruky.čti: dala mu pěstí.
"Nemusíš to dělat Haldire," řekla jemně.
"Musím," odpověděl, "musím, protože to si stále žádá přísaha, kterou jsem Ti dal už před mnoha staletími, Lirael," odvětil a dodal "ale hlavně to dělám proto, že chci, aby, jste byly s Legolasem šťastní,"Legolas už je taky holka? poté se rychle otočil a odcházel, zanechávajíce ji stát na místě celou zkoprněnou. Jedno věděla jistě. Haldir ji neodsuzuje, naopak chápe jí a její pozici a ke všemu se rozhodl po jejich souboji dát všanc celou svou existenci.
Z úst jí sklouzlo tiché zašeptání. "Děkuji Haldire z Lothlorienu." Nikdo jí však neodpověděl, jen vítr zachytil její slova, aby je na svých křídlech odnesl dál. A to pod tím je co, fotka? Pohled? "Milý tatínku, mám se dobře, jenom jsem nějak zabloudila k Upíří hoře. Je to tu fajn, Mika je hrozně milej a celý den se cachtám v jeho horkých pramenech. s pozdravem, Li Rosolomozková."

Poznámka: ta fotka je zřejmě prokletá a nejde sem vložit, tak snad až se mi to podaří...zatím si představujte prostě les.

Kyoushi mo Iroiro Aruwakede - 1.chapter

22. října 2009 v 14:58 | Phoebe Esteban |  Manga
Tak, a první chapter je na světě:-)


Kyoushi mo Iroiro Aruwakede

19. října 2009 v 21:04 | Phoebe Esteban |  Manga
Aneb jak to dopadne, když se Phoebe rozhodně pustit se do yaoi.

Tenhle geniální, jedno-volumový počin má na svědomí Yamato Nase.

Asi takhle... mysleli jste si, že škola je vždy nudná? Z pohledu žáka možná. A co z pohledu učitele? žijete si svůj poklidný život, v pohodě učíte skoro tři roky... a pak se do toho všeho zamotá váš úspěšnější kolega a všechno je zase... jiné? ne, to zní moc klišéovatě. Všechno je zvrhlejší.

Poznámka - manga není vhodná pro děti (Phoebe hřeší na to, že jí už 18 bylo). Tedy, samozřejmě nikoho neuhlídám, ale říct to musím. Abyste mě pak za to nepřišli jednou strašit.
A ne, nemám v plánu tohle dělat pravidelně, prostě jen... chtěla jsem zabrousit i do odvážnějších vod:-P

Omóni melme - 13.kapitola

17. října 2009 v 10:48 | Phoebe Esteban |  Glosy
Buď je lehce dementní autorka nebo my všichni dohromady - já to nepochopila a Sil asi taky moc ne, takže - vyhlašuju soutěž: jestli to někdo pobere a dokáže mi to vysvětlit, dostane lízátko. S příchutí, jakou si vybere :-P

Btw Legolas se konečně vyznal ze svých citů...:-))))))

A btw 2...vím, flákám OU, tak snad už brzo:-)

Omóni melme - 12.kapitola

14. října 2009 v 15:18 | Phoebe Esteban |  Glosy
Další kapitola, asi mi docházejí rádoby vtipné úvodníky, tak krátce - ani tam už nekomentuji shodu přísudku s podmětem, která se povídky lekla a chudinka asi utekla.

Doporučuji to však dočíst až do konce, kapitolu kompenzuje perverzní prase Aragorn... O:-):-D


Omóni melme - 11.kapitola

12. října 2009 v 9:28 | Phoebe Esteban |  Glosy
MINISTERSTVO KVALITNÍCH POVÍDEK VARUJE: Čtení této hovadiny vážně škodí zdraví.

Teď vážně - na můj vkus poměrně zbytečně dlouhá kapitola, stejně se tam nic pořádně neřeší... aspoň že už autorka zkracuje ty trapné milostné scény.



10 - Jak jsem to projel 3/3

9. října 2009 v 15:32 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us
Překvapilo mě, že mě Trina pozvala do svého domu, i po tom ránu. A i Taylor se ke mně choval normálněji, ale to se mi mohlo jen zdát, protože od příchodu jsem nepustil láhev a čím víc jsem pil, tím bylo všechno lehčí. Hořkou chuť alkoholu už jsem ani nevnímal a čím víc jsem pil, tím míň jsem cítil a taky jsem míň přemýšlel nad tím, že jsem tu skončil proto, že mě v podstatě vystrnadili z vlastního domova.

Divné, zase se dostat mezi tyhle lidi. Minule se na mě hodně z nich dívalo dost nevraživě, ale to mi bylo jedno. Stal jsem se duchem párty, tiše jsem procházel sem a tam a nezapojoval jsem se do rozhovorů. Trina s Taylorem mě představili pár lidem, ale pak s tím skončili - asi jim došlo, že zrovna nemám chuť dělat si nové přátele.

Proč jsem tam vlastně šel…asi jsem tak trochu doufal, že se tam ukáže Jude. Nakonec jsem se totiž rozhodl mu nezavolat - asi jsme prostě nechtěl, aby mě viděl v takovém stavu. Ale stejně jsem v hloubi duše doufal, že se ukáže u Triny a já mu ani nebudu muset volat. Bohužel, to se ještě nestalo a už se se mnou začal točit pokoj.

Omóni melme - 10.kapitola

7. října 2009 v 19:39 | Phoebe Esteban |  Glosy
Jubilejní desátá kapitola - a tahle hrůza zdaleka nekončí, ovšem tato kapitola je aspoň krátká... a plná hobitích úchylů...



10 - Jak jsem to projel 2/3

6. října 2009 v 15:01 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us
Další dvě hodiny uplynuly ještě pomaleji než první dvě. Ale to možná proto, že už jsem stačil přečíst všechny časopisy dvakrát a neměl jsem co dělat. I moje stále se opakující dramatické myšlenky mě začínaly nudit a vysilovat. Asi jsem prostě patřil k těm netrpělivcům, co nesnášejí čekání.

Chvilku po čtvrté jsem zariskoval a opustil čekárnu. Jasně, riskoval jsem, že se minu s mamkou, ale potřeboval jsem ulevit svému měchýři. A samozřejmě, když jsem se vrátil, už jsem viděl jen mámina záda a musel jsem si popoběhnout, abych ji chytil.

"Mami!"

TRC - Příručka správného vztahu VII.

4. října 2009 v 9:19 | Phoebe Esteban |  FF - CLAMP
Fandom: Tsubasa chronicle
Název: Příručka správného vztahu
Kapitola: VII. V baru
Autor: Mizu Tenshi
Rating: Tak od 15?
Varování: Silná náznaky


Omóni melme - 9.kapitola

3. října 2009 v 21:04 | Phoebe Esteban |  Glosy
Tahle část má jednu nespornou výhodu - je příjemně krátká.

10 - Jak jsem to projel 1/3

2. října 2009 v 19:20 | Phoebe Esteban |  FF - Ordinary us
"Co tu vy dva děláte?" zeptal jsem se jako úplné pako. Ale na jednu stranu to byla oprávněná otázka. Žil jsem v přesvědčení, že se mnou ani jeden z nich nemluví a tak mě teď poměrně překvapilo uvidět je na své verandě. Dokonce víc, než když jsem tu před pár hodinama uviděl stát Trinu.

Bohužel to nebylo zrovna dvakrát vítané překvapení vzhledem k mé momentální společnosti. Trina. Ironické, jak jsem chtěl ještě nedávno s Bradem a Marissou mluvit. Chtěl jsem to skoro zoufale, chtěl jsem to s nimi vyřešit. Ale teď nebyl čas na žádné vylévání srdce. Měl jsem s sebou Trinu. Už takhle ji Brad moc nemusel a Marissa ji naprosto nenáviděla a oba už mě považovali za naprostého blázna… ještě mi chybělo, aby mě viděli s někým, koho mám správně nesnášet. Jako s Trinou Ashpockovou.

"Přišli jsme si s tebou popovídat," prohlásil Brad pomalu a nějak podezíravě si Trinu prohlížel.

"Co tu dělá ona?" štěkla Marissa a zírala na Trinu.

"Eh… Trina se jen zastavila, aby…" začal jsem.

"Do toho ti nic není, Marisso," přerušila mě Trina. "Ale garantuju ti, že ať tu dělám cokoliv, dělám to mnohem líp než ty."

Omóni melme - 8.kapitola

1. října 2009 v 15:01 | Phoebe Esteban |  Glosy

Nablblé obrázky vrcholí vůbec nejnablblejším, z Mařky dokonalé se stává Mařka dramatická a děsně ftipná a ještě ke všemu Aragornovi hobiti sežrali mapu.

Btw další díl OU snad už zítra ;-)