TRC - Příručka správného vztahu IV.

26. března 2009 v 12:37 | Phoebe Esteban |  FF - CLAMP
Fandom: Tsubasa chronicle
Název: Příručka správného vztahu
Kapitola: IV. Naprostá nevinnost
Autor: Mizu Tenshi
Rating: Tak od 15?
Varování: V textu se probírá poněkud choulostivé téma...;-)



Sekce4 - Ti kolem vás


Během vašeho namlouvání je důležité brát v potaz i ty kolem vás, obzvláště rodiče, příbuzné a potenciální rivaly namlouvané osoby. A neúspěch v získávání souhlasu od každé důležité osoby může udělat z namlouvání zdlouhavý, namáhavý a ďábelský proces.


XXX


Fayovi se zachvěly ruce nad kostkovaným ubrusem. Kurogane ho podrazil - použil starou výmluvu, že musí pomáhat Syaoranovi s dokupováním zásob, jen aby mohl být od mága co nejdál, zvláště v téhle rozpačité situaci.


Zatímco Fay v duchu vymýšlel způsoby, jak to ninjovi vrátit, Sakura si přinesla svůj hrnek čaje.


Takhle to přece být nemělo. Proti Sakuře měl teď sedět Kurogane a on sám měl být v bezpečí se Syaoranem a možná se posmívat Kuroganeho špatné situaci, ne obráceně.


Znovu se mu zachvěly ruce.


Setřásl veškerý strach i momentální pochybnosti. Opřel si lokty o stůl a podepřel si obličej dlaněmi.


"No, sakuro-chan, cože jsi to vlastně chtěla vědět?" Příjemně se usmál, jakoby jen vedli úplně normální konverzaci nad svačinou, což byla v jistém slova smyslu pravda.


Sakura se nervózně usmála a začala si hrát s čajovou lžičkou. Nedokázala se Fayovi podívat do očí. "Proč spolu s Kurogane-sanem pořád bojujete. Vážně spolu vycházíte tak špatně?"


Fay vypadal zmateně. "Jak to myslíš?"


"Vypadá to, že jste si hrozně blízko," začala pomalu a kreslila si lžičkou po ubruse. "Taky spolu máte dost společného a chováte se k sobě dost loajálně, ale…" Její hlas se vytratil.


"ale?"

Teď se na něj sakura podívala.

"Pořád spolu bojujete. A těžko se spí při všech těch zvucích, co vydáváte."


"Omlouvám se, princezno, pokusím se to nějak ztlumit." Fay obranně zvedl ruce, ale to Sakuře nestačilo.


"Všechno se změilo. Teď vždycky chodíš do postele dřív a pak tě Kurogane-san jde zkontrolovat a až do rána ani jednoho z vás nevidíme." Odmlčela se a přemýšlela, jestli pokračovat.


Fay opatrně usrknul ze svého čaje a nespouštěl ze Sakury oči.


"… přemýšlela jsem, jestli jsem neudělala něco špatně nebo jestli nechodíš do postele dřív, protože se se mnou cítíš nepříjemně," zčervenala.


"To vůbec ne!" Rychle se snažil zahnat všechny její obavy. "Kdyby to bylo něco podobného, Kuro-tan by mě přece nechodil takhle kontrolovat."


To Sakuru trochu uklidnilo. "Takže vy dva v noci vážně nebojujete, ani přátelsky?" zeptala se nervózně.


"Jak bych ti to vysvětlil?" Fay se poškrábal prstem na tváři. "No, začalo to minulý měsíc. Kuro-rin a já máme tak trochu… no, ten vztah."


"Ten vztah?" Sakura naklonila hlavu ke straně. Očividně to nechápala.


Fay se odmlčel a přmýšlel, jak to vysvětlil někomu tak naivnímu. "Jako tvoje máma s tátou," rozhodl se nakonec.


Sakura lehce našpulila rty. "Moje máma… nepamatuju si na ni."


"Aha, promiň."


"to je v pořádku. Můj táta byl vlídný a milý a víc než mi to vynahradil! Tak co to je teda za ten vztah!"


Fay v duchu proklel Kuroganeho za to, že utekl. Přemýšlel, jak vyjádřit svou myšlenku s co nejmenším trapasem a aniž by princeznu vyděsil na celý život. V jeho světě nebyl sex zas až takovou překážkou - ne že by to každý dělal na každém rohu, ale v rozhovorech nebylo tabu otevřeně o tom mluvit.


Ovšem nevěděl, jak na tom byl Sakuřin svět. Když se o tom rozpovídá, klidně by mohl porušit nějaké základní etické pravidlo. Sakura byla sice fajn, přemítal, ale jemu se zrovna nechtělo shořet na hranici za to, že ji naučil takové věci, až se dostanou do jejího světa.


Fay si uvědomil, že Sakura se na něj stále dívá zpoza svého hrnečku a trpělivě čeká na nějaké lepší vysvětlení, které by nechalo rozplynout všechny ty mraky pochybností.


"Už jsi někdy viděla psa, když je… vzrušený?"


"co?"


Fay zavrtěl hlavou a v duchu se musel zašklbit nad tím krutým přiroznáním. "Ne, ne, zapomeň na to," mávnutím volné ruku ten nápad zahnal. "No, určitě jsi viděla, jak se dva lidé líbají, že?"


Sakura zaváhala. "…jo." Trochu jí zrůžověly tváře.


Co s ní bude dělat, když pomyšlení na líbající se lidi jí zbarvilo tváře do růžova?


Fay se hrdunně usmál a šel o krok dál.


"Když se lidé dostanou do určitého věku, líbání jim tak úplně nestačí na vyjádření lásky, takže dělají… jiné věci."


"Jako objímání?"


Fayův úsměv byl poněkud nucený. "Tak trochu, ale jsou nazí."


"Nahé objímání?" Sakura vypadala úplně stejně, ne li ještě víc, vykolejená.


Proč to vlastně dělal? Bylo by jednodušší nechat mladou princeznu při tom, že skoro každou noc vážně bojují. Ale noc co noc plných vylomenin jim dokázala, že nemůžou pokračovat dál bez aspoň minimálního vysvětlení. Fay měl pocit, že si to sakura se Syaoranem brzy uvědomí. Samozřejmě že ho Kurogane před tím velkým rozhovorem opustil.


Lepší teď než nikdy, lepší dříve než později, neodkládej na zítra, co můžeš udělat dneska a další moudré řeči se Fayovi honily hlavou. Fay by je nejradši úplně vymazal z existence.


"Tak já a Kuro-pon… ty zvuky, které v noci slyšíš… to si dáváme najevo vzájemnou lásku." Zas a znova se to snažil rozumně vysvětlit.


"Nahým objímáním?" zajímala se.


Sakura nebyla tak úplně tupá, naopak, občas dokázala být až nepříjemně bystrá, prostě jen byla až neskutečně nevinná. Naprosto a bez výjimky.


Kdyby na Fayově místě seděl kdokoliv jiný, už by mu na čele perlil pot. Ovšem ten klidný, na povrchu stále veselý a bezstarostný mág se jen usmál.


"Začneme od začátku, souhlas?"


Než to mohl Fay skutečně zrealizovat, rozletěly se dveře a vešel Syaoran s plnýma rukama papírových tašek a výkřikem:"Jsme doma!"


"Syaoran-kun!" Ahoj!" sakuřina pozornost byla na chvíli odvedena stranou, když nadšeně vítala Syaorana.


Syaoran se jen usmál a kývl na ni. Fay si všimnul, že je tu sám.


"Kde je Kuro-wan?"


"Venku se pere s Mokonou," odpověděl Syaoran, jako by to mělo být Fayovi dávno jasné. A asi taky mělo. Jeho úžasný Kuro-wuf, jak to vypadalo, se pořád téhle chvíli vyhýbal.


Najednou princezně svitlo.


"Protože taky hodně bojují, nemá Kurogane-san taky takový vztah s Mokonou?"


"Ježiši ne!" Fay si připlácl ruku na pusu.


Sakura naklonila hlavu na stranu a Syaoran se díval stejně zmateně. Nechtěl takhle vybouchnout, jen málokdy pustil emoce z uzdy, ale před očima mu proletělo několik vážně znepokojujících výjevů. A sotva se mu mohl někdo divit. "Já… teda… ne, nemá," dokončil rozpačitě.


"O čem se to bavíte?" zeptal se Syaoran zvídavě.


Než mohl Fay odpovědět, ozvala se Sakura:"Fay-san mi právě vysvětloval, co znamenají ty divné rány, které vycházejí z jeho a Kuroganeovy ložnice."


"Jo, už jsem o nic taky párkrát přemýšlel," řekl Syaoran a položil tašky do rohu.


Bože, tak i Syaoran-kun.


"Fayi, už jste dopovídali?"


Dveře se rozletěly podruhé. Tentokrát vešel Kurogane, ruce plné nákupu. Za ním nadšeně poskakovalo malé bílé stvořeníčko.


Fay potlačil zachvění, když se mu vybavila princeznina slova.


Nemá Kurogane-san taky takový vztah s Mokonou?


Musel dostat ty nepěkné perverzní představy z mysli.


"Kurogane-san, Fay-san nám právě vysvětloval, co máte jeden k druhému za vztah," ozvala se Sakura spokojeně.


Kurogane za sebou zavřel dveře. Fay si všiml, jak se k nim blížil pomalu a opatrně, jako by mohl některý z nich z ničeho nic vzplanout.


"A vám to nijak nevadí…?" Prohlížel si obě děti a mluvil nápadně pomalu.


Sakura zamrkala… a ještě jednou. "Myslíš ten vztah? Co tak já chápu, tak asi ne."


Z nějakého důvodu měl Fay špatný pocit z toho, co má přijít. I když na to nevypadal, uvnitř nebyl zrovna optimistický.


Kurogane kývl. Fay ho podezíral, že se mu značně ulevilo - i přes to, jak pořád předstíral, ž mu na názorech ostatních nezáleží. "To je dobře, a slibuju, že se pokusím ho nějak utišit, až budeme příště š**at."


Fay musel v duchu zavřít oči nad tím výběrem slova. Syaoran vypadal trochu překvapeně, ale ne pohoršeně, a Sakura…


Sakura jen tázavě naklonila hlavu na stranu, podívala se na Kuroganeho a zeptala se: "… š**at?"


Ale její zkoumání bylo přerušeno ránou a nadskočením hrníčků - to Fayova hlava dopadla na stůl a on už jen cítil, jak ho opuští zdravý rozum.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lakejja Lakejja | Web | 26. března 2009 v 18:51 | Reagovat

Chudák Fay :-D Jak je to nesympatické individuum, tak tady jsem s ním soucítila naprosto dokonale...připomíná mi to takové to první poučení rodičů, ideálně před partnerem, když se dítko chystá začít "aktivní" život :-D to je obdobně trapná situace :-D

2 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | 27. března 2009 v 6:47 | Reagovat

:D Parádní, perfektní, skvělé!!! :D Nahé objímání mě dostalo do kolen, neli pod stůl. :ROFL: Ach ta nevinnost. o:-)

O větě: "A nemá Kurogane s Mokonou podobný vztah...?" by se dalo říci totéž. Už jen ta představa... :D

A za poslední kapku veselí by se dalo považovat toto: "To je dobře, a slibuju, že se pokusím ho nějak utišit, až budeme příště š**at." Jak tak koukám, Kurogane si servítky rozhodně nebere. :D

3 Kájula Kájula | Web | 27. března 2009 v 7:52 | Reagovat

*pětiminutová smrt* Pokouším se tuhle ff rozdýchat. To nejdeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee! *brečí smíchy* Ouch! Zlatý Kuro!!! *chlame se*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama