TB - Lekce

18. ledna 2009 v 20:38 | Phoebe Esteban |  FF - CLAMP
Fandom: Tokyo Babylon
Název: Lekce
Autor: Fuyu-ni
Rating: PG13
Varování: Narážky
Poznámky: Pro neznalejší - japonci mají občas fakt velké problémy s výslovností hlásky "L";-)



"Ne," povzdychl si, pohodlněji se opřel a lehce zavrtěl hlavou."Pořád to není ono."

Subaru si bezmyšlenkovitě prstama pohrával s volnou látkou na kalhotech. Zkusil to znovu, s odhodlaným výrazem ve tváři. Seishiro znovu zavrtěl hlavou a Subaru jen s obtížemi zadržel zklamaný povzdych.

"Nesmíš tak moc dopředu," vysvětloval Seishiro," je to spíš o obloučku, takhle - la," vyslovil tu obtížnou souhlásku pomalu.

"R-ra," Subaru dělal různé mimické výrazy, ale tentokrát si frustrovaný povzdych neodpustil.

"Omlouvám se," zamumlal a nespouštěl oči ze svých nohou."Já - fakt mi to nejde a jen plýtvám tvým časem a-"

Starší muž se nečekaně zasmál a Subaru sebou trhnul."Ale no tak, Subaru-kun. Vždyť víš, že čas s tebou nikdy není proplýtvaný!"

Ale jo, jasně že je, to mu chtěl Subaru říct, ale utápěl se ve svých pochmurných myšlenkách a místo řeči zkoušel jazykem v ústech různé pohyby. Seishiro se ani nesnažil namáhat skrýváním úšklebku, když sledoval ten odhodlaný výraz vepsaný v chlapcově tváři.

"Víš," prohodil Seishiro po chvilce a naklonil se tak, aby mohl položit dlaň na Subarovu ruku, umístěnou na jeho koleni,"jsou tu možná i užitečnější způsoby, jak bych tě to mohl naučit."

"Já - ty - co?" vyjekl Subaru a veškerá odhodlanost se rozpadla, když se k němu Seishirova tvář přiblížila.

V tom okamžiku se samozřejmě přiřítila Hokuto s výkřikem "Jsem domááá!"

Zarazila se, zamrkala a zkoumala scénu před sebou - rudý obličej svého bratra, Seishirův naprosto nevinný výraz až příliš blízko Subarova obličeje, a nesmíme zapomínat ruku přišpendlenou na jeho koleno.

"Ale ale." Povytáhla obočí a Subaru měl chuť umřít."Copak jste tu beze mě dělali?"

"Ú-úkol z angličtiny," dostal ze sebe Subaru.

"Úkol z angličtiny?"

"J-jo. Seishiro-san, ehm," Subaru znovu zrudnul a jeho hlas se pomalu vytrácel. Konec zamumlal tak tiše, že tomu nebylo pořádně rozumnět, ale Hokuto si byla naprosto jistá, že to bylo:"To s jazykem fakt umí…"

Výbuch smíchu, který následoval - a nejen od Hokuto, jak si Sumeragi všimnul, ale i od Seishira - ho přiměl zrudnout ještě víc. "Bože…" Vymanil ruku zpod Seishirovy, aby mohl zabořit hořící obličej do dlaní"Tak-takhle jsem to nemyslel."

To k vylepšení situace nepomohlo, ale u těhle dvou nepomohlo nic. A nepomohlo ani to, když se konečně dostal k ústnímu testu - a v půlce zrudnul a zapomněl skoro všechno kromě Hokuto vykřikující "Seishiro to s jazykem fakt umí!" celou noc. A ještě horší byla vzpomínka na Seishira, jak mu pomalu ukazoval, co dělat a-

"Sumeragi-san, je vám dobře?" zeptala se jeho učitelka. Odpověděl na to jen pípnutím:"Ano, promiňte," a bezmyšlenkovitě si začal pohrávat s látkou rukavic.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kájula Kájula | Web | 18. ledna 2009 v 20:43 | Reagovat

Hurááá, hurááá, třikrát sláva, Subaru už umí říct "láva" :-)

Skvělá fanfiction, tleskám autorce i tvému úžasnému překladu, Phoebe!

Seishiro tedy Subaru vůbec nešetří. :-)

A jak si tak ten Subaru zkoušel různé jazykové polohy, vybavila se mi jistá nevinná ff Třešně. O:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama