LD - Třešně

10. prosince 2008 v 20:23 | Phoebe Esteban |  FF - CLAMP
Název: Třešně
Autor: Neznámý
Fandom: Legal drug
Rating: PG-13
Varování: Slash, ale nic drastického - pokud se vyžíváte v narážkách a nějaká ta nevinná pusa vám nevadí, mohlo by se Vám to líbit;-)



Kazahaya Kudo se rozvaloval na židli v drogerii a spokojeně pořádal jednu třešni za druhou.

"Koukám, že máš spoustu práce."


"Áááááá!" Kazahaya vyletěl ze židli a otočil se. Kakeki se na něj díval se svým obvyklým znervózňujícím úsměvem. Saiga stál hned za ním, a tmavým oblečením si vytvářel odstup.

"Ehmm…já… dáte si?" Kaza nabídl oběma mužům krabičku a snažil se vypadat co nejnevinněji.

"Mmm. Přece neurazím." Kakei si vybral jednu obzvláště baculatou třešeň a posadil se naproti Kazovi.

"Víš,"řekl Saiga, strčil si třešeň do pusy a vzal Kakeie kolem ramen,"když dokážeš uvázat jazykem na třešňové stopce uzel, znamená to, že dobře líbáš."

"Cože? To není možné," ozval se Kaza a podíval se na Kakeie. Ten jen kývnul.

"Samozřejmě je to hračka," dodal s úšklebkem.

"Vy to zvládnete?" Zeptal se Kaza a překvapením mu vypadla třešeň z ruky.

Kakei se předklonil a utrhnul si jednu stopku. Položil si ji na jazyk a chvíli se jí snažil zauzlovat. Kazahaya jen ohromeně sledoval, jak vytáhl precizní uzlík.

"A Saiga to dovede taky," řekl.

"Páni, Kakeii, to je skvělé!" vyhrknul Kaza. Po tváři mu přeběhlo odhodlání. Sáhnul po třešni a utrhnul stopku.

"Když to zvládne Saiga, tak já taky!" Položil si ji do pusy a začal s ní kroutit.

A kroutit…

A ještě víc kroutit…

"Fuj!" vykřikl Kaza, vyplivnul hořkou stopku a poraženě se zabořil do židle.

"No…asi to chce nějaký trénink," řekl Kakei soucitně, zatímco se Saiga zlomil v pase potlačovaným smíchem.

"Asi jo," povzdychl si Kaza.

"Už můžeš jít, Kazahayo - mám pocit, že už ti práce skončila," usmál se na něj Kakei vlídně a dloubnul ramenem do Saigy, který už začínal podezřele rudnout. Kaza si vzal třešně s sebou a odešel.

Rikuo unaveně stoupal po schodech a cestou si sundaval triko. Byl to vážně dlouhý den, a teď dokázal myslet jen na měkkou postel a teploučké pyžamo.

Kazahaya už seděl na posteli s mističkou třešní po boku a zvláštním výrazem ve tváři - jako by polykal něco obzvláště nepříjemného. Když Rikuo vešel, zvedl hlavu - a v zápětí uhnul očima, když si uvědomil, že Rikuo nemá žádnou košili. Rikuo se musel pousmát při pohledu na Kazovy zarudlé tváře.

"Co to sakra děláš?"

"Hmm?" Kazahaya se na něj nevinně podíval.

"Proč máš tak zkřivený obličej?"

"Eh…" Kazahaya zrudnul a zamumlal něco nesrozumitelného.

"Cos říkal?" Rikuo se naklonil nad postel, obličej pár centimetrů od Kazahaya, a chytil ho za bradu.

Kazahaya otevřel pusu k výkřiku, ale zarazil ho Rikuův temný pohled.

"Já jsem… no… snažil jsem se udělat na třešňové stopce jazykem uzel."

"Jazykem?" zeptal se Rikuo a pobaveně povytáhl obočí. Kazahaya kývnul a díval se na své prsty, zamazané od třešní. Rikuo zvážněl a vybral si jednu třešeň. Kazahaya s otevřenou pusou sledoval, jak si strčil do pusy stopku. O pět vteřin později držel Rikuo v ruce zavázaný uzel.

"Jak… jak?!" Kazahaya se červenal ještě víc, teď i částečně kvůli porážce. Jakto, že to Rikuovi šlo a jemu ne? Kakei i Saiga to oba uměli, takže Rikuo nebyl nijak výjimečný… ne? Jen to znamenalo… že dobře líbá… eh…

"Proč kolem toho děláš takový rozruch?"zeptal se Rikuo bez většího zájmu.

"No, to…" Kazahaya se snažil vymyslet způsob, jak mu to říct a zároveň nedat najevo, že jemu se to nepovedlo. Znovu ho překvapilo, jak ho tohle pitomé téma připravilo o slova.

"Když se ti povede udělat uzel jazykem… znamená to, teda Kakei tvrdí, že to znamená… že umíš dobře líbat."

Rikuovi se v očích zračil větší zájem."Fakt?"

Kaza kývnul.

"A co ty?"

"Co?"

"Dokážeš to?"

"Ehm…" Kazahaya se trochu ošíval a zamumlal:"Ne."

Následovalo ticho. Konečně Kazahaya zariskoval pohled na Rikua. Jeho výraz mu úplně vyrazil dech. Bylo to v tom něco podivně hrdého a dospělého. A pod tím - výraz čistého pobavení.

Kazahaya se ostře nadechnul a vyjel:"Co! Jenom proto, že tobě to šlo a mě ne neznamená, že se v tom musíme pitvat! Stejně je to blbost!"

"Souhlas."

"Co?" Tuhle odpověď teda Kaza nečekal.

"Souhlas," opakoval Rikuo."Podle mě nepoznáš, jak kdo líbá, dokud se s ním nelíbáš sám."

"Aha." Kazahaya nevěděl, co si o tom myslet. Dělal si z něj rikuo legraci? Nebo se jen snažil působit mile?

"Takže…" Rikuo nechal konec věty rozplynout v tichu. Jako kočka se přesunul vedle Kazy. Jednu ruku mu položil na záda a jemně si ho přitáhl blíž. Druhou ho chytil za bradu, pevně, ale ne bolestivě.

"Rikuo?"

"Hmm?"

"Co…!

A pak ho rikuo políbil. Pomalu a sladce, jejich rty se se sotva dotýkaly. Kazahaya se nedokázal překvapením nedokázal odtáhnout - ale i kdyby mohl, neudělal by to. Rikuovy rty byly horké na dotyk jemné. Chutnaly jako hořká čokoláda.

"Vidíš?" zašeptal, když se jejich rty rozpojily."Líbáš skvěle."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kájula Kájula | Web | 12. prosince 2008 v 23:34 | Reagovat

Má oblíbená ff. :-)

Mám hrozně ráda Rikuoův přístup. :-) Je to roztomilé.

A pořád nevěřím tomu, že je to reálné, jazyk zauzlovat šťopku od třešně. :-D

2 Marina Marina | 17. prosince 2008 v 17:10 | Reagovat

Sice sem to nezkoušela ale vypadá to zajímavě:) A povídka je opravdu roztomiláO:)

3 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | 20. prosince 2008 v 13:26 | Reagovat

Kawaii! :-o) Co se tu jeden nedozví zajímavého - už aby bylo léto a já mohla trénovat. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama